Nevím, jaká je Vaše zkušenost. Ta moje vychází z vlastního života a můj přístup k nákupům se mění podle mojí finanční situace. Dříve bych do letáku nenahlédla a teď, na mateřské dovolené, než jedu do města, tak prohlédnu letáky všech větších supermarketů a dívám se po nabídkách, které by se mi hodily. Dětské pleny, dětská výživa, kaše, toaletní papír, prací prostředky. Znáte to. Podle toho si pak vyberu ten, kam jedu nakupovat. Ne, ještě to nedošlo tak daleko, že bych objížděla 3 nebo 4 a kupovala v nich jen ty věci, které mají v akci. To dělá moje babička, která je v důchodu a každou středu nebo čtvrtek vyráží s kamarádkami a velkou nákupní taškou na kolečkách na tour de supermarket, pěkně z jednoho konce města na druhý. A moc si pochvaluje, jak ušetřila. O ztracený čas jí nejde.
Můj muž nakupuje jinak než já. Nějakými slevovými akcemi se vůbec nezabývá. Dostane ode mne nákupní seznam a donese pak o pár tašek navíc, protože se mu líbilo tohle a támhle to. Trochu mě tím rozčiluje, máme pak problém to vše kolikrát sníst. Ale takoví jsou holt chlapi. Jsem ráda, že vůbec nakupovat jde.
V akcích nakupuji často i oblečení. Hlavně pro děti. Ty mé a mých kamarádek. Stojím u regálů a propočítávám, jakou velikost by tak mohly nosit za půl roku a pro koho by se co hodilo. Není nad to, mít zásoby. Občas je nečekaně potřebujete využít.
Jaké je nákupní chování Čechů se dočtete také na
 Někdy se člověk nestačí divit, když sleduje jiné lidi v obchodech. Moje sestra, ač si věčně stěžuje, že nemá peníze, koupí první poslední od jídla po oblečení, jen proto, že je to levné. A to si to oblečení ani nevyzkouší a pak doma přemýšlí, komu by ho dala, když jí vlastně nesedí nebo nesluší.
Každý to máme trochu jinak a ne celý život stejně. A tak to má být.

Nákupní strategie
Ohodnoťte příspěvek